Obecně vzato platí, že Vánoce jsou svátky lásky, klidu a pohody. Ta pravá válečná zóna se odehrává týden před Vánocemi, kdy na poslední chvíli sháníte dárky a přemýšlíte, zda tátovi udělá radost kanystr zimní směsi a mamce poukázka na čerpání pohonných hmot za pětikilo. Sequel válečné zóny poté pokračuje po Vánocích, kdy vám hned 27. na dveře zaklepou dva fešáci s bílým plnovousem a vánočními čepkami, aby se připomněly o peníze svého chlebodárce lichváře. Často to končí tak, že ke všem dárkům dostanete ještě 27. pořádnou nakládačku.
Při psaní diplomky to není jiné. V podvečer 23.12. složíte zbraně, vylezete ze zákopu a jdete se domů přežrat cukrovím, řízky a bramborovým salátem. Akorát se potom, co si rozbalíte dárky necítíte vůbec spokojení. Jste přežraní, tlustí a ještě k tomu se cítíte úplně na hovno, protože víte, že vedle v pokoji na vás čeká diplomka, na kterou naprosto serete. A s tímhle pocitem žijete celé svátky. Budí vás to v noci. Ruší vás to při sraní.
Je možné, že v záchvatu paniky začnete na druhý svátek vánoční něco dělat. Krajně nepravděpodobné, ale může se to stát. Vypadá to asi tak, že si ráno sednete k počítači, naberete cukroví, uděláte kafe a pak za celý den nic neuděláte vyjma toho, že se večer zhroutíte pod stůl, schoulíte do klubíčka a brečíte, že jste k hovnu. Prožívanou bolest lze zmírnit pouze tím, pokud rodiče slyší z vašeho pokoje nářky a donesou vám vaječňák.
Většinou lze vánoční svátky prožít jen s mírným stresem, kdy při sledování Tří oříšků pro Popelku slyšíte "Tři otázky oponenta", místo "Byl jednou jeden král" slyšíte "Byl jednou jeden reparát" a při filmu Sám doma si představujete, že takhle se dobývá váš vedoucí do baráku, když po vás v květnu bude chtít finální verzi diplomky. Při pohádce Obušku, z pytle ven! si zase vzpomenete, že vaše diplomka je jako ta klobása. Takovou svět ještě neviděl!
Myslím, že je čas na malou rekapitulaci toho, co jsem od září zvládl. Rekapitulace ukončena. Je načase si nasadit klobouk, jednou rukou si ho držet a tou druhou si mírně pohoňkávat, protože tenhle vozík právě dosáhl svého nejvyššího bodu a brzo se překlene do klesání volným pádem. V jednu začne jízda, která skončí tím, že se vozík dole po vykolejení rozmrdá o nově postavenou cihlovou zídku. Rodina moje ostatky dostane v zavařovačce. Teď teprve začínáme!
