Jak jsem choval kočky

Přiznám se, že nadpis je poněkud zavádějící. Kočka jednoduše nejde vychovat. Jasně. Existují určité donucovací prostředky, kdy jí víceméně směnným obchodem vysvětlíte, že do tam toho koutu se nesere a hlína z toho květináče by se neměla vyhrabávat, ani když se k ní chce vychcat, ale dříve nebo později se jednoduše smíříte s faktem, že to vy bydlíte u své kočky.

První kočka se k nám nakvartýrovala v mých dvanácti letech. Oplakával jsem tehdy svého křečka Pyštu, na kterém jsem shodou okolností několik málo dní předtím testoval účinky improvizované centrifugy z igelitového pytlíku, který jsem roztočil nad hlavou. Záhy, poněkud neplánovaně, hlodavec otestoval i zákony balistiky a gravitace, když se pytlík protrhl a křečík si to namířil střemhlav na dveře mého pokojíčku. Ztrátu jsem tehdy bral opravdu těžce. Naštěstí se zjevila mezi dveřmi kočka, aby excentrického fracka ukonejšila svojí přítomností.

Takto nějak vypadá kočičí orphanarium. Kočky číhají na nic netušící kolemjdoucí budoucí chovatele koček.

Po několika týdnech nezkušení nováčci zjistili, že kočka není nechutně obézní, ale přišla k nám vrhnout koťata. Tohle byl přesně ten okamžik, kdy jsme poprvé pochopili, kdo je vlastně pánem situace. Bohužel, jakmile zachráníte první kočku, dostáváte se do spirály nekonečných událostí, ze kterých jednoduše není východisko. V zásadě platí taktéž rovnice, že pokud máte doma kočku, není velký rozdíl v tom, jestli máte jednu nebo na vás hladově řve deset hladových krků. Tak jako tak budete mít mesiášský komplex ta nebohá zvířata zachránit, poskytnout jim teplo pod svojí střechou, nasytit je, a ony vám to ty ludry budou oplácet svojí láskou. Leda tak hovno. Kočka je ze své podstaty vůbec to nejpromiskuitnější zvíře na planetě. Bez příslibu mlsky nehne brvou a přitulí se jen ve chvíli, kdy získá pocit, že už ji její otrok dlouho neškrabkal na pupíku, pod bradou a za uchem a nechá svého sluhu věnovat se pánu domu přesně do chvíle, než kočka usoudí, že jste jí zacuchaly kožich už dostatečně, nasraně sekne drápem a odporoučí se lehnout si na místo, které jste jí zakázali. Ideálně kuchyňský stůl.

Kočka je vůbec zajímavé zvíře, které dělá přesný opak toho, co byste si přáli. Kočka je například jeden z mála živočichů, který vyvrací Archimédův zákon. Jednoduše proto, že kočku není možné ponořit do kapaliny. Kočka také ze zásady nikdy neudělá to, co chcete. Vlastně má sklony k tomu, dělat vám naschvály, což je samo o sobě zároveň i její slabina. Chce to trochu cviku, ale přesně a pečlivě vybranými zákazy můžete například docílit toho, aby kočka spávala v košíku, ve kterém za žádnou cenu nechcete aby spala. Chlupatá mrcha to obvykle bere jako výhru nad svým dvounohým slouhou a vy ji při tom pro klid duše a vlastní karmu rádi necháte. Věřte mi, že nechcete zažít situaci kdy kočka zjistí, že z ní děláte debila.

Uriáš se nám přicoural do cesty v létě roku 2017

OK, bydlím u své kočky jedenáctým rokem. Předloni nám s manželkou přišlo na návštěvě u příbuzných do cesty černé kotě, které si naivně myslelo, že konečně našlo párek debilů, které se ho ujmou a malý černý zmrd bude mít celej barák pro sebe. Určité rozčarování panovalo jak u kočky, která se na stará kolena úplně neplánovala zbavovat poloviny království. Poněkud rozmrzelý byl i kocour, který nečekal, že ve svém novém království bude mít krom dvou sluhů i starou nervní flundru. Asi největší zklamání bylo možné pozorovat v očích našeho boxera, který měl z kočky odjakživa respekt a černý chuchvalec signalizoval blížící se double trouble.

Pán pekel osobně

Nakonec paradoxně právě pes vycítil šanci a stal se s černým kotětem proti kočce spiklencem. On boxera chrání před blbou náladou kočky potenciálním profackováním tlapou plnou ostrých drápů, kočka se fixuje na větší hrozbu v podobě černé mrchy (kterou jsme pro jistotu naprosto instinktivně pojmenovali jako Uriáš), který je v baráku regulérně ta největší hrozba, a kocour má u prdele oba dva. Ale zase naučil čokla chytat myši, což je poměrně užitečná i zábavná věc. Pravda je, že sice úplně neokoukal způsob, kdy kocour velmi rafinovaným způsobem chytí nebohou myš za krkem a prudkým cuknutím ji zlomí vaz, pes si ovšem taktéž vytvořit svůj neotřelý způsob terminování hlodavců. Jednoduše je utopí. Narve si myš do huby, přičemž zaplaví tlamu slinami. Je teda pravda, že jsme asi tři měsíce nechápali, proč máme na chodníku okolo baráku utopené myši uprostřed kaluže lepkavého čehosi, ale má to svoje kouzlo.

Naprosto unikátním způsobem, jak si to u kočky rozházet, je jakýkoliv pokus péče o její zdraví. Už před lety jsem rezignoval na to, abych kočku vozil ke zvěrolékaři kvůli banalitám jako odčervení nebo očkování. Nic není hrozivější, než výraz nasrané kočky v přepravce, který vám mlčky vysvětluje, že už teď jste mrtví. Začal jsem si tedy pilule a injekční stříkačky vozit od zvěrolékaře domů. Je teda pravda, že z jehel mám strach. Při odběru krve běžně upadám do mdlob, pokud rovnou nevnímám jako dobrý způsob začátku konverzace to, že sestřičku pobleju. Takže grify a triky s jehlami okoukané moc nemám, ale to mi ještě samozřejmě nebrání v tom, abych se kočku pokusil naočkovat například proti vzteklině. Děda dříve očkoval králíky. Určitě to bude to stejné. Prostě chytnu mezi prsty převislou kůži, bodnu do ní stříkačku a vyprázdním jí. Pamatuji si, že první pokus skončil piercingem a jehlou zabodnutou skrz kočku v palci.

Prášek? Jsi se posral, ne?

Velmi podobná kratochvíle na dlouhé zimní večery, je pak jakýkoliv pokus o aplikování pilule do trávícího traktu kočky. Brzy vás omrzí trapné pokusy podmíchávat pilulku do masové kapsičky, jakože si kočka nevšimne a protože je úplně blbá, sežere to všechno i s práškem. Netknutá pilulka uprostřed vylízané misky vás přesvědčí o opaku. V tuto chvíli přichází na řadu delikátní práce s manuálním podáváním prášku kočce, který by šlo popsat asi následujícími kroky:

• Posaďte se a na kolena si na záda položte kočku
• Jednou rukou ji rozevřete tlamičku, přičemž druhou jí strčte do krku prášek
• Zvedněte prášek ze země a narvěte jí ho zpět. Přidržte zavřenou tlamu, aby ho na vás zase nemohla vyflusnout.
• Zvedněte ze země prášek, který kočka procedila stranou tlamy mezi zuby. Pokuste se prášek znovu aplikovat.
• Tentokrát pevně držte tlamu, dokud kočka nepolkne.
• Zašijte si sečné rány, ukliďte kaluže krve a poházený nábytek. Uhašte požár záclony a smažte status, který kočka omylem napsala a odeslala během toho, co se vám proběhla přes klávesnici. Nalezněte novou pilulku a vraťte se na bod číslo jedna.