Andrej: Máro, tak sa vracám z dovolené. Absolutně nevím, čo sa tady dělo, a upřímně je mi to tak nějak u prdele. Jenom doufám, že jsi za mňa zase sepsal to týdenní hlášeňé
Mára: Jo, sepsal, ale zabralo mi to všechen volný čas. Děcka už říkají "tati" našemu údržbáři a manželka mě podvádí s cuketou. Docela mi kurvíš rodinný život. A to nemluvím o stresu.
Andrej: Tak kvůli štresu máš na hlavě tu bílů skvrnu jak Cruella ze 101 dalmatinů? :D :D :D
Mára: Ještě jedna debilní poznámka a končím!
Andej: Eště jednou řekněš, že končíš a skončíš.....ale v sinicami prorosteném rybníku. S bowlingovou koulí na nohe a úhořem v prdeli. Víš toho něbezpečně moc!
Mára: Omlouvám se, šéfe, jsem unavený a mám fakt nervy.
Andrej: Však ti každý měsíc ty tři pytle kokainu z Panamy objednávám.
Mára: Už dosněžilo...
Andrej: Ty ho šňupeš vyřazeným tobogánom nebo čo?
Mára: Moje problémy neřeš, nějak to zvládnu. Teď tě musíme vyblejsknout k týdennímu hlášení.
Andrej: Ako by měla vypadať ta fotka?
Mára: Sedni si do meditativní polohy a tvař se jako Dalajláma přemýšlející nad světovým mírem nebo tak něco. Hlavně musíš vypadat ezotericky a pozitivně!
Andrej: Proč?
Mára: V hlášení píšu nějaké klišé sračky o pocitu štěstí.
Andrej: Aha. Stačí takto?
Mára ve své hlavě: Ty vole, jak to ten pičus dělá....