V Indii zakázali song “Žijeme len raz”. Ta sračka už se nedala poslouchat, tvrdí hinduistický mnich.

Délka textu: Článek přečtete zhruba za 2 minut.

Svoboda umělecké tvorby není samozřejmostí, jak jsme zvyklí v civilizovaných státech západní Evropy. Potvrzuje to také následující případ.

V Indii, centru hinduismu, včera jednohlasně zakázali slovenskou národní píseň “Žijeme len raz”. Z několika zdrojů k nám dokolovala informace, že za celou kauzou stojí právě text písně, který nekoresponduje s hinduistickou vírou v reinkarnaci. Mnozí indové jej údajně považují za pesimistický a lživý nástroj sloužící k potlačení jejich tradiční filosofie. Hinduistický mnich, kterého jsme dnes ráno vyzpovídali, nám sdělil něco jiného.

 

Pane Koothrappali, proč jste se rozhodli zakázat tuto píseň?

Moment, jenom vyvezu tuhle hromadu plastů do moře.

Už jste hotov?

Ještě moment, v jedné z nich jsem našel zbytky čistícího prostředku, ty patří do řeky. Ještě by mě pomluvili, že netřídím.

Dobře, počkáme.

Tak jo, na co jste se to ptali?

Proč jste se rozhodli zakázat píseň Žijeme len raz? Je to z náboženských důvodů?

Vůbec ne, k ostatním náboženstvím jsme velmi tolerantní. Ta sračka už se prostě nedala poslouchat.

Jak to myslíte?

Jak to myslím? Kdy ta píseň vznikla?

Před osmi lety

Jak dlouho ji hrají na vašich českých diskotékách?

Osm let

Kolikrát za večer?

Osmkrát

Stačí vám to jako odpověď?

Naprosto. Ihned po návratu do České republiky sepisuji petici. Snad se této rakoviny zbavíme se stejným úspěchem jako vy. Děkuji za rozhovor.

Také děkuji. A teď prosím přijměte pozvání na Tikka Masalu.

Text “Žijeme len raz, právě tu a právě teraz” není zrovna radostný pro posluchače věřící v reinkarnaci.

Post Author: Švýcarák

Švýcarák, vlastním jménem Ctibor Příbor, je zakomplexovaný muž s malým egem, kontem, pérem a kouty, v nichž by mohla klečet Halina Pawlowská. Jelikož není zrovna lev salónů, žije v 1+kk s manželkou jménem Donuta Nutello. Donuta není drobná dívenka, kterou opřete v koupelně na umývadle, aniž byste se propadli stropem o tři patra níž a vytvořili siluetu hrocha na asfaltu podzemního parkoviště. A tak Ctibor utíká z reality prostřednictvím kritiky všeho a všech.