Bořiči mýtů: Jak to, že meteorit vždy dopadne do kráteru?


Délka textu: Článek přečtete zhruba za 3 minut.

Nevada – Každý rok je Země bombardována stovkami meteoritů. Kdy a jak silně udeří? To jsou otázky, které se daří jen velmi obtížně zodpovědět, ačkoliv pro NASA putuje nemalá částka ze státního rozpočtu USA. S určitostí se dá určit jen to, že meteorit vždy dopadne do kráteru. Jak je to možné, a jaká síla řídí meteory právě k tomu, aby neomylně zasáhly “díru v zemi”? Na tuto otázku se snažil najít odpověď tým amerických vědců.

,,Je to jako začarované,” komentuje výzkum americký vědec NASA, Henry Armstrong. ,,Je úplně jedno, jakou část planety si vyberete. Vždy najdete kráter, do kterého padl meteorit. Jako by byly těmito kruhovými dírami zbloudilé meteory doslova přitahovány.”

Ale co se za tímto jevem skrývá? Tajemné síly matky přírody? Nebo snad vrtochy mimozemských civilizací? Vědci porovnali Zemi s Měsícem, který má na svém povrchu nesporně více kráterů, než naše planeta. Přišli přitom s šokujícím zjištěním, že počet potencionálních meteoritů je přímo úměrný počtu kráterů, které se na povrchu nachází. Čím více a čím větší krátery tedy povrch má, tím větší šance je, že na něj dopadne meteorit.

Aby tuto odvážnou teorii vědci dokázali, nechali na jaře 2017 vyhloubit v nevadské poušti opravdu velký kráter o průměru 10 kilometrů a hloubce 150 metrů a čekali, co se stane. V samotném okolí se přitom nachází desítka dalších menších kráterů po atomových testech, které zde probíhaly v průběhu sedmdesátých let minulého století.

Po půl roce marného čekání dopadl meteorit do 275 mil vzdáleného kráteru, který prozatím nebyl zmapován a zakreslen do map.

Ze studie tedy vyplývá, že meteor během dopadu evidentně dokáže rozeznat přírodní formu kráteru od toho, který stvoří člověk. Historicky nebyl zároveň zmapován žádný případ, kdy meteor dopadl do uměle vytvořeného kráteru, což tuto teorii jen potvrzuje.

 

Post Author: Parzival

Maskot Paralelních listů. Ajťák, grafik, PPC-Ninja a autor placený Sorosem s konexemi na Kalouska. O poledních pauzách chodí po ulicích města, hladí děti po vláscích a kolemjdoucím rozdává květiny. Mezi sedmou a osmou večer roní černé perly a ve volných chvílích léčí pohledem rakovinu. Parzivalův (ne)soukromý Spotify playlist: https://spoti.fi/2YrcTIi