Kdybych dostal na vybranou, jestli znovu psát bakalářku nebo podniknout stejnou anabázi jako DiCaprio v Revenantovi, volím přespávání v koňské mrtvole. Když jsme ani po měsíci nedostali slíbená témata závěrečných prací, rozhodl jsem se vzít věci do vlastních rukou. No, a to byla největší chyba mého života, teda... hned po špagetách s kakaem.
Sehnal jsem si téma, vedoucího a celé jsem to měl psát ve firmě, která mě na rozdíl od Soroše doopravdy platila. Docent k mému návrhu neměl výhrady. Bylo to podezřelé. Zrovna on je ten typ člověka, co se ve všem nimrá, jak čtyřletý soplák v obědu ve školce. Ale oukej, třeba měl včera sex, což mu zlepšilo náladu a rozhodl se chovat jako decentní člověk. Někdy je lepší se ve věcech nerýpat. Za dva dny jsem tedy napsal svému vedoucímu. Obratem mi odepsal. Na odpověď jsem čuměl jako rotavirus do lékárny. Dozvěděl jsem se, že docent s návrhem nesouhlasí. Vracíme se tedy k variantě "témata dostanete za týden". Týden uběhl už před měsícem.
Někdy v březnu jsme se měli dostavit na konzultaci. Konzultaci "stavu rozpracovanosti závěrečné práce". Práce, kterou nemám. Neskutečně jsem se tedy těšil na konzultaci stavu práce, jakou svět neviděl. Konzultace probíhala naprosto standardně. Přišli jsme v jednu a čekali. Pomalu se ze mě vytrácel můj vnitřní Marek Eben. Po třech hodinách čekání by se na to vysral i šaolinský mnich. Začínal jsem docenta podezřívat, že dělá brigádu pro České dráhy. Ve čtyři jsme přišli na řadu. Dali nám témata. Byly to sračky. Šel jsem studovat techniku, ne elektrotechniku. Můj jediný kontakt s elektřinou do této doby byl skrze vidličku v zásuvce, když mi bylo pět. Když jsem na obor nastupoval, byl jsem smířený se zapojováním brambory do obvodu. Teda, alespoň jsem si to myslel. Přirozeně jsem si nemohl vybrat, tohle byla větší liga. Spolužáci na tom byli úplně stejně. Posunkově jsme si dávali najevo, že to jsou sračky. Byli jsme v prdeli. Učitelé věděli, že jsme v prdeli. Snažili se nám témata trochu více přiblížit. Nepomohlo. Kdyby se kolem mě válela hromádka písku, zdlábnul bych ji.
Výstup z toho všeho? "My se vám ozveme, zkusíme vymyslet něco blíže oboru". Pěkně děkuji za další odpoledne v hajzlu. Cestou domů jsem uvažoval, zda nebude lepší si nechat rozdrtit lebku tramvají.