Andrej: Tak som byl na jednání s Hřibom
Mára: A jaké to bylo?
Andrej: Na klasických jednáních stačí říct "Dej pac", dané člověk mně podá ruku a všechno zařízené je. Pan Lysohlávka je neco úplně jiného. Čekal som na něj půl hodiny, uvařil mi vlažné kafe do hrníčku s nápisom "Slovenský kokot" a celů dobu sa mi tlemil do ksichtu
Mára: Se nedivím, když nerozeznáš okruh od výpadovky
Andrej: Byť tam Nacher, nění žádný problém. Takhle mám tendence vyzobať plato homeopatik na křivdu
Mára: Nojono, neměl jsi ho vyměnit za Stuhlíka nebo jak se ten mistr světa v zapínání manžetových knoflíčků jmenoval
Andrej: Nojo, ale mal za sebou Harvard
Mára: Měl no, v pozadí na fotce
Andrej: Zbytěčná debata, čas už něvrátíme
Mára: Mezi námi, Nacher by stejně nebyl žádná výhra, vždyť je vyloženě k smíchu
Andrej: Je trochu malý, ale ťo snad není takový problém
Mára: Trochu? Není problém? Jezdí v angličáku, zranil se při pádu z bonsaie, při pasivním fistingu vypadá jako maňásek, iPod mini nosí na rameni jak desetikilový magneťák a když má proslov, všichni přítomní si šuškají "Sakra, kdo položil tu mluvící hlavu na stůl?"
Andrej: Asi máš pravdu, jedeň kandidáte horší než druhé. Ten primátorský post nám nejspíš něbyl souzen
Mára: Už to neřeš. Teď se musíme soustředit na pokračování kontaktní kampaně a sérii fotek s názvem "Andrej maká"
Andrej: A čo jsi mi tam naplánoval tentokrát? Kůrovec? Motýle? Včele? Sysle? Hraboše?
Mára: Půjdeš sázet lípu, náš národní strom
Andrej: Vždyť víš, že mám alergiu na jehličí
Mára: Lípa je listnáč, debile