První horký kandidát byla stříbrná kráska z roku 96. Moje pocity při obhlížení auta si nejlépe představí ti, kteří si někdy vyšli s buchtou z Tinderu. Na fotkách všechno super, jasný jsou tam filtry a za odvedenou práci by se nemusel stydět profesionální retušér, ale přece to nemůže být zas tak hrozné. A ono to je pak ještě horší. Samozřejmě tak jako od Tinderu nemůžete mít při výběru Feldy velké nároky. Ty jsem taky pochopitelně neměl, ale tohle, no, tak to jsem ještě neviděl. Přejděme tedy k věci.
"Majitelem" auta byl asi čtyřicátník s výrazem Brouka Pytlíka. Majitel je v uvozovkách, protože neměl auto přepsané na sebe. První, co normálního člověka napadne je, že může být kára kradená. Tahle teorie má tři malé trhlinky. Za prvé, kdo by na Ostravsku kradl auto a neposlal ho rozebrat na šroubky do Polska. Za druhé, kdo by kradl Felicii, auto na které zdvojnásobí hodnotu když ho natankujete. Dalšího zdvojnásobení dosáhnete přidáním koberečků a obutím pneumatik, které mají aspoň piko metr dezénu. Za třetí, týpek nevypadal úplně jako klasická fetka, která vám rozbije okno u auta jen proto, aby vám šlohla Wunderbaum stromek a vybrakovala drobáky, zapalovač a škodní formuláře z přihrádky spolujezdce. Poslední majitelkou ve velkém TP byla čtyřicátnice z Ostravy, trvalým bytem v Kunčičkách, což je taková ta čtvrť, kde se rozhodně nechcete vzbudit ve 4 ráno s opicí a v tramvaji. (Teď trochu odbočím, když se už v této čtvrti ve 4 ráno probudíte, rozhodně nedoporučuji se v plátěných teniskách pokoušet vrátit zpět do civilizace cestou po kolejích. Zvláště když je tma a koleje vedou přes les). Zkrátka tahle Fileta měla vlastnickou strukturu nepřehlednou jak prázdná schránka, co právě vyhrála vládní zakázku. Sídlo na Kypru, jednatelem je Venca, co za krabicák zatancuje na hlaváku Kankán a základní kapitál jsou dvacetikoruna a balíček načatých Orbitek. Za ty dva roky, kde končí oficiální záznamy, pravděpodobně prošla rukama půlce Ostravy. Taková ostravská šlapka mezi auty.
Jako každá Felda po pěti zimách, i tahle měla stylové plastové lemy, kterými se maskovala koroze. Lemy se zcela běžně lepí, ale tady to šikovný kutil vyřešil tím, že si přilnutí lemu pojistil asi šesti šrouby. Když jsem u toho auta tak stál, ucítil jsem nádech nefalšovaného Steampunku. Když jsem se "majitele" na toto neotřelé řešení zeptal, pokrčil rameny a zamumlal něco o předchozím majiteli. Jasně bráško, předchozí majitel. Chyběly sice sportovní potahy, zato však byly vpředu větrané kotouče. Sice ty nejlevnější, ale koho to zajímá, jsou v nich díry a nějakému dementovi dozajista nakecáte, že to přidává kilowatty. K dokonalosti už chybělo už jen do zrezlých prahů narvat led pásky, aby si člověk připadal jako v Need for Speed. Lak na kapotě nebyl nic moc, konkrétně to vypadalo, jako kdyby auto někdo pravidelně drhnul pilníkem. "Majitel" celou dobu opakoval, že je motor dekarbonizovaný a ukazoval nějaký prospekt od společnosti, která motor dekarbonizovala. Na autě byla polovina nových věcí, ale nejdůležitější byla samozřejmě dekarbonizace. To jsem slyšel během půlhodiny asi desetkrát. Auto jsem nakonec nevzal, asi úplně nechci jezdit ve Felicii s historií průměrné pětikoruny. Na druhou stranu, kdybych neudělal STK, mohl jsem ji vzít někde na rallye a pak ji v tom lese taky nechat, nebo ji prostě hodit do škarpy za městem.
Druhou Feldu v sympatické tmavé metalíze už jsem prostě musel mít. Mezi výbavou nechybí koroze, otáčkoměr, střešní okno, manuální pohon oken, "mystery" řadící páka (člověk nikdy neví, co má právě zařazeno) a ABS. Na druhou stranu nemá posilovač, takže už teď chodím dveřmi bokem a o víkendu se chystám bourat futra. Obecně, co za debílka si koupí auto, připlatí si za airbag, ABS, střešní okno a vysere se na posilovač? V zimě mi navíc zamrzly oboje zadní dveře, takže jsem z toho měl vlastně trojdvířkové kupé, se střešním oknem je to pak v podstatě kabriolet. Co si budem povídat, naprostý kundolap. Při prodeji mi týpek říkal, že už je slabá baterka a asi by byla třeba vyměnit. Snažil jsem se z toho vydojit co nejvíc, v obýváku jsem si ji nabíječkou za tři kila dobil, ale i tak jsem jedno ráno jel do práce busem. Smutný to příběh. Prakticky ihned po prodeji jsem povinnou výbavu doplnil vanilkovým stromečkem z Lidlu asi za pětikorunu. Před týdnem mi ještě odešel termostat a chladící kapalina mi vařila asi na 110 °C. Takže jsem mohl po jízdě servírovat i kvalitní kávu, nebo vám prostě zalít čínskou polívku.
Celkové hodnocení? Jako studentské auto ideál, celkem překvapivě žere jen benzín a trošku oleje, optimista by to nazval aditivem. Občas musím dát pěstí do budíků, aby se rozběhl otáčkoměr a při 120 km/h se celá karoserie klepe tak, že se mi sedadla mění na masážní, no není to ten pravý český sen?